Mass Effect způsobil malou RPG mánii, protože po několika letech „sucha“, kdy se čekalo na kvalitní a originální japonské RPG, přišla vzpruha tohoto žánru ze západu. A o tom, že Mass Effect nebyl ani náhodou krokem vedle, svědčí nejen skvělé recenze, ale i prodeje. A co je na tom všem nejlepší? Že Mass Effect byl od začátku koncipován jako trilogie.

Naprosto jedinečný, dosud neviděný herní zážitek, který je až neuvěřitelně komplexní, impresivní a myšlenkově o mnoho hlubší, než jsme u průměrných her zvyklý. Zabaví na desítky hodin a donutí hráče přemýšlet nad tím, co vlastně dělá – a to se tak často nestává. O dokonalém zpracování od grafiky po dubbing se snad není třeba ani zmiňovat. Mass Effect II.

Mass Effect II tedy není žádnou „ždímačkou peněz“, parazitující na známém jméně. Naopak, učebnicovější provázanost dvou titulů byste hledali marně. Mass Effect II jednoznačně upřednostňuje ty z vás, kteří úspěšně dohráli první díl. Vaše konání v původní hře má totiž přímý dopad na to, co se bude odehrávat ve dvojce. Tedy alespoň pokud se rozhodnete importovat uloženou pozici z jedničky. Pokud ovšem máte tu možnost, rozhodně ji využijte, budete šokováni tím, jak neskutečně plynule na sebe obě hry navazují.

Pokud jste si náhodou nechali jedničku ujít (což je skutečně velká chyba), pojďme se podívat, co že to vlastně ten Mass Effect je. Ve zkratce jde o hru, která splňuje všechna kritéria k tomu, aby byla přijata na pomyslný Olymp RPG žánru (a vlastně všech žánrů, ale o tom až dále) – vývojáři dokázali vytvořit komplexní (a komplikovaný) vesmír, do nějž umístili do hloubky propracované postavy různých ras, jejichž příběh s brilancí hodnou mistrů svého oboru (což bezpochyby BioWare jsou) předkládají po malých soustech lačným hráčům. A zdaleka ještě nejsou u konce, ba naopak. Pokud jste si mysleli, že temný vesmír, zkoumaný vámi a vašimi dvěma spoluhráči, jehož prozkoumávání zahajujete z vesmírné lodi Citadella, nemůže být zvrácenější a temnější, tak jste se hluboce mýlili. BioWare jako by se inspirovali sami u sebe a v duchu svého geniálního díla Dragon Age: Origins se rozhodly pojmout Mass Effect II ještě dospěleji, temněji a vážněji. Pokud se vám zdály postavy propracované lépe, než v kdejakém románu, budete překvapeni tím, že nyní je poznáte ještě hlouběji.

Přesto se nemusíte bát, že vás bude Mass Effect II nudit sáhodlouhými dialogy. Výprava je jednou z nejsilnějších stránek vývojářů z BioWare, což ostatně dokazují i jejich další projekty. Mass Effect II je navíc o poznání akčnější než jednička a příběh je hráči podáván doslova na stříbrném podnosu v průběhu strhující zábavy. Díky vylepšené umělé inteligenci se v akci můžete plně spolehnout na taktické schopnosti svých počítačem řízených spoluhráčů a soustředit se jen a pouze na svou postavu. Díky velmi dobře zvládnutému systému udělování rozkazů si na začátku každé přestřelky rychle ujasníte strategii a pak už se můžete po hlavě vrhnout do akce.

Zde je nutné vyzdvihnout kvalitně zpracovanému krycímu a mířícímu asistentu, čeká vás tak mimo jiné efektní ustřelování končetin. Na okamžik ještě zpět k týmové strategii – hledání vhodných parťáků do boje je zasvěcena velká část Mass Effect II a na správně sestaveném týmu závisí přežití jednotlivce i celé skupinky. K dispozici jsou vám nejen klasické zbraně, ale i takzvané biotické schopnosti, což je jakási tajemství zbavená magie, jež příjemně zpestřuje boje i postup lokacemi.

Možnosti pilování strategie jsou tak opravdu široké a navíc nelze proti každému protivníku použít stejnou taktiku. Zkrátka, akce je v této primárně dialogové hře zvládnuta naprosto bravurně, snad lépe než v některý rádoby nadupaných akčních řežích.

Přesto jde jen o jednu z komponent této mimořádně komplexní a složité hry. V Mass Effect II máte takřka neomezené možnosti a pocit svobody, který ve vás vyvolá možnost svévolně cestovat galaxií, je snad ještě mocnější než u pravděpodobně nejznámějšího „simulátoru života“, série GTA. Pokud se totiž o některém titulu dá s čistým svědomím říci, že jde o naprosto nelineární hru, je to bezesporu Mass Effect II. Rozhodnutí, zda se povezete po povrchu hlavní dějové linie, nebo pečlivě prolezete každý sebešpinavější kout zkorumpovaného světa, nechávají tvůrci zcela a jen na hráči, což se hned tak nevidí.

Co ale vyvolá ještě větší úžas je fakt, že vy to skutečně budete dělat. Skutečně budete dychtivě zkoumat vše, co vám hra nabídne, abyste vytěžili z herního zážitku naprosté maximum. Všechny úkoly, od těch hlavních až po ty nejdrobnější jsou malými střípky příběhové skládanky, která působí jako magnet a nedá vám spát.

Tvůrci si zkrátka s vámi hrají a to s takovou lehkostí, že si to mnohokrát ani neuvědomíte. Mimo jiné taky díky tomu, jak uvěřitelně Mass Effect II působí. A není to jen zásluhou perfektní a osobité grafiky, která do detailu zpracovává gigantický herní svět. Taktéž animace postav jsou na úrovni hraného filmu, což se dá bezezbytku prohlásit i o skvělé muzice Jack Walla, která nejen že se s mistrovskou přesností přizpůsobuje situaci (což je u takto komplikované hry opravdu výkon hodný poklony), ale naprosto dokonale vystihuje nekonečnou hloubku a nešťastnou situaci vesmíru, v němž poletujete.

Ostatně na dokonalé řemeslné zpracování, od enginu po dubbing postav, jsme u této značky. Co říci závěrem? Mass Effect II je rozhodně přelomovou hrou, která se stane jednou z ikon herního světa této dekády. A pokud půjde třetí kvalitativně vzhůru v nastaveném tempu… no, pak se máme skutečně na co těšit.

Mass Effect II v eshopu TopHry.eu

• Mass Effect II (PC)
• Mass Effect II (XBOX360)

Úvod by se mohl zdát poněkud nadsazený, ale Heavy Rain je skutečně více než pouhou hrou – zachází až do světa filmu a vy máte pocit, že právě sledujete Hollywoodský trhák, jehož scénář píšete do jisté míry sami, a s jehož protagonisty se znáte léta.

Naprosto nový typ virtuální zábavy, skvělá hratelnost, brilantní výprava a inteligentní strhující děj v grafickém hávu srovnatelném s klasickým filmem! Heavy Rain

Heavy Rain neztrácí nic (dobrá, tak alespoň ne mnoho) z volnosti, na niž jsou hráči současných počítačových her zvyklí, ale celou porci zábavy přináší s netypickou výpravou a zaobalenou v nevídaném grafickém hávu. Výsledkem je dechberoucí psychologické drama, s jehož postavami se po chvilce naprosto ztotožníte a budete s nimi sdílet radost i bolest.
Tedy, především bolest, neboť Heavy Rain není žádný narůžovělý slaďáček. Hned v úvodu dojde ke zmizení dítěte, které policie nalezne až po týdnu, bez jediné známky násilí, ale mrtvé. Orchidej na hrudi a origami jeřába v ruce jsou jediné stopy, které po sobě vrah zanechá.

Pak se ovšem najdou vzkazy pro rodiče dalšího uneseného dítěte, v nichž vrah sděluje, že mají týden na nalezení svého potomka. Potom naprší tolik vody, že se dítě uvězněné v kobce se zamřížovaným oknem utopí. Po tomto poněkud nevybíravém uvedení do hry tedy startuje závod s časem a na scéně se postupně objeví čtveřice herních postav, jejichž osudy se budou v průběhu hraní různě proplétat a ovlivňovat. Pokud by se někdo z nich dal nazvat hlavní postavou, byl by to pravděpodobně architekt Eathan Mars. Právě jeho zásahy významně ovlivní směr, jakým se bude děj Heavy Rain odvíjet, protože to jeho dítě teď sedí zavřené v nějaké podzemní kobce a čeká na smrt. To přivede muže, který už dříve jednoho syna ztratil, na pokraj šílenství a donutí ho ve dne v noci pracovat na nalezení onoho místa.

Avšak ani ostatní tři se neztratí – narkoman a mladý agent FBI v jedné osobě, Normand Jayden, vybavený hi-tech hračkami, se pokouší zachytit sebemenší stopu, zatímco soukromý detektiv Scott Shelby jde po vrahovi se zarputilostí honicího psa. Oběma se navíc tak trochu plete pod nohy velice sympatická investigativní novinářka Madison Paige, která se však v průběhu děje ukáže být velmi užitečnou informátorkou.

Mohlo by se zdát, že 4 postavy jsou na hru až příliš, avšak v případě Heavy Rain je tomu právě naopak. Vaše jednání v roli každé z postav totiž výrazně ovlivňuje rozuzlení hry, která nabízí snad několik desítek konců. Navíc příběh překypuje nečekanými zvraty a mnohokrát budete bouchat hlavou o zeď, protože se vaše rozhodnutí, které se ještě před pár minutami zdálo logické, ukáže jako zcela chybné. A chyby se ve světě Heavy Rain neodpouští. Naštěstí lze na hru navázat v prakticky libovolném bodě (přesněji na začátku každé z kapitol, dlouhých v průměru 10 až 15 minut), čímž můžete zvrátit příběh, odvíjející se zcela jinak, než jste si představovali. Nebude to však příliš platné, neboť vrah, po němž pátráte, je nejen cynický, ale také velice chytrý a na své pronásledovatele líčí nenápadné pasti.

Ovládání hry je řešeno poněkud netradičně, pomocí sekvencí stisků tlačítek či akcí s analogovými páčkami. Přímého ovládání postavy se tak dočkáte málokdy, avšak ani ho nebudete postrádat – ovládání je nastaveno ideálně a v zájmu zachování ideje interaktivního filmu. Přitom je však hratelnost naprosto skvělá a není momentu, kdy by Heavy Rain hráče nudil. Zhruba od poloviny nabere děj strhující spád a vaše postavy budou permanentně ve stresu, který vývojáři, stejně jako další emoce, skvěle přenášejí na hráče. A to skutečně není ve světě her obvyklé.

Do značné míry za to Heavy Rain vděčí naprosto precizně ztvárněným předskriptovaným sekvencím, které zcela plynule přecházejí v samotnou hru. Rozdíl v grafice je neznatelný, což jen dokazuje, že PlayStation 3 má stále velké výkonové rezervy.

V některých ohledech se Heavy Rain blíží simulaci lidského tvora, známé třeba z The Sims. Především jde momenty, kdy se musíte postarat o dítě. Také myšlenky postav, kterým můžete naslouchat, jsou zajímavým zpestřením a pomohou hráči uspořádat si události ve hře.

Heavy Rain je velmi těžké hodnotit jako hru, protože jí tak úplně není. Ale rozhodně je to dílo, které si nemůžete nechat ujít, pakliže máte rádi napětí a kvalitní příběh – obojího se vám v tomto titulu dostane vrchovatě.

Heavy Rain v eshopu TopHry.eu

• Heavy Rain (PS3)

Hra, která prostě exceluje ve všech ohledech a není jí co vytknout. Fantastická zábava, fantastická hratelnost, fantastická grafika – fantastický titul. Uncharted 2: Among Thieves

Přestože bylo na recenze Uncharted 2: Among Thieves uvaleno embargo, ještě před oficiálním vydáním se začaly objevovat hodnocení na nejvýznamnějších herních serverech. A bez výjimky se držely na maximální úrovni – tedy, jedna výjimka tu byla –  magazín PSM3 udělil hodnocení 21/20, a to hovoří za vše­… A kdo si Uncharted 2: Among Thieves zahrál, potvrdí, že jsou hodnocení naprosto zasloužená.

Hra vás opět postaví do role dobrodruha Nathana Drakea, který se tentokrát vydává po stopě dávného pokladu Marca Póla a opět není sám, kdo o něj usiluje. Příběh je klasikou žánru, jejíž koncepce se nemění už od dob Indiana Jonese, ovšem jeho podání je na hru nevídané – Uncharted 2: Among Thieves překonává výpravou mnoho takzvaných trháků z produkce Hollywoodu. Úvod v podobě flashbacků, vysvětlujících události, které předcházeli vašemu současnému stavu (zkrvavené zkroucenina na podlaze havarovaného vlaku), vás nenásilně vpraví do kolotoče událostí, jež nedají vydechnout do poslední vteřiny hry.

Tudíž – výprava: skvělá.

V tomto se hra stane návykovou. Tedy pokud si hráč vůbec všimne, že už hru ovládá on. Grafika Uncharted 2: Among Thieves je naprosto fenomenální, není možné rozpoznat rozdíl mezi předtočenou scénou a scénou renderovanou v reálném čase během hraní. A věřte, že povislá čelist, s níž vás hra přilepí před vaši fullHD televizi, vám zůstane v průběhu celého hraní. Naopak, takzvaný wow efekt ještě časem sílí, protože Drake se často dostane do složitých situací, které vyžadují radikální řešení – jako třeba skok do kotle pod vodopádem.

Grafika: skvělá.

Avšak Uncharted 2: Among Thieves není jen o grafice, to nejlepší na něm je …všechno. Tady zkrátka nelze vypíchnout jeden či více bodů, ve kterých hra exceluje – je totiž skvělá naprosto ve všem. Jediný zápor, na němž se recenzenti shodují, je, že i Uncharted 2: Among Thieves má konec. Sice se k němu doberete nejdříve po 15 hodinách, ovšem čas nikdy neutíkal tak rychle jako při královské zábavě u této hry. Naštěstí se dá herní doba pořádně prodloužit procházením všemožných skrýší, luštěním doplňkových záhad a podobně. Přestože je Uncharted 2: Among Thieves poměrně přímočarou hrou (ostatně jinak by ani nebylo možné něco tak neuvěřitelně propracovaného realizovat), velice umně to maskuje, a pokud nejste naprostý šťoural, ani si to neuvědomíte. Hra vám totiž nic nevnucuje, je jen na vás, jestli si budete užívat stealth prvky a likvidovat nepřátele potichoučku zezadu, nebo se do každého boje vrhnete po hlavě – v obou případech máte navíc na výběr mezi kontaktním a nekontaktním bojem.

Takže hratelnost: pro změnu skvělá.

Celým příběhem Drake proplouvá s notnou dávkou špičkového humoru, vtípky dokonce najdete i v jeho deníku. Ten je po čase hraní velmi rozsáhlý a při řešení mnoha hádanek se neobejdete bez jeho prolistování. Avšak o to větší bude osobní uspokojení, které vám rozlousknutí problému přinese.

Drake se tentokrát totiž má opravdu před kým předvádět, neboť hrou prochází hned se dvěma sličnými průvodkyněmi – stará známá novinářa Elena má teď konkurenci v podobě drsné lovkyně pokladů Chloe. Na své si tudíž přijdou i fanoušci milostných propletenců.

Uncharted 2: Among Thieves navíc geniálně graduje, mnohokrát překvapí dějovým zvratem a v samém závěru hladina adrenalinu u hráče atakuje mezní hodnoty. Tento pocit navíc přetrvává ještě hodně dlouho po dohrání a postupně přechází v myšlenku, že tohle prostě musíte zažít ještě jednou.

Zábava: skvělá.

Zkrátka a dobře, Uncharted 2: Among Thieves je naprosto fenomenální hra a ujít si ji nechte pouze v případě, že trpíte alergií na zábavu!

Uncharted 2: Among Thieves v eshopu TopHry.eu

• Uncharted 2: Among Thieves (PS3)

Se sérií Batman se to má stejně jako třeba se StarWars. Mnoho tvůrců snad všech odvětví zábavního průmyslu se snaží těžit z její popularity, ovšem výsledek je často pod očekávání a skončí v propadlišti dějin. To ovšem Batman: Arkham Asylum rozhodně nehrozí – vlastnit tuto hru je povinností pro fanoušky komiksu a rovněž pro všechny, kteří se při hraní chtějí královsky pobavit. To právě dokáže nový Batman skvěle.

Geniální mix mnoha žánrů, ve kterém si každý typ hráče přijde na svoje. Výborná hratelnost a zábava na poměrně dlouhou dobu nejen pro fanoušky netopýřího muže – Batman: Arkham Asylum

Batman: Arkham Asylum tak trochu vybočuje ze zajetých kolejí, neboť hráči se tentokrát nepodívají do jeho obvyklého působiště, tedy korupcí a zločinem sžíraného Gotham City, nýbrž do psychiatrické léčebny Arkham Asylum a několika přilehlých lokací. Tam není zavřený nikdo jiný, než Batmanův starý známý Joker (tedy ústřední padouch z posledního netopýřího filmu The Dark Knight z roku 2008). Zločinec, který své jméno získal podle výstředního líčení a zvráceného smyslu pro humor, má však plán na pomstu a v jeho vykonání mu nezabrání ani mříže jeho cely, ani personál léčebny.

Z toho ostatně poté, co se Joker za pomoci své bývalé psychiatričky, která zřejmě podlehne kouzlu jeho pokřivené osobnosti, osvobodí z cely, zbude pár vystrašených chlápků, třesoucích se pod stoly ve svých kancelářích. Spolu s doktorkou, nyní vystupující jako Harley Quinn, osvobodí a zmanipuluje další šílence zavřené v celách léčebny a rozpoutá opravdové peklo. A jak už to tak bývá, do bezútěšné situace se musí vložit Batman osobně, aby zjednal pořádek.

A udělá to přesně tak, jak jsme zvyklí. Vývojáři brilantně zachytili kouzlo Batmanova vystupování, v němž se mísí efektní a ohlušující vpády doprostřed místnosti s tichým plížením ve stínech. Oba tyto prvky jsou ve hře skvěle vyváženy a střídají se přesně v okamžicích, kdy hrozí, že by se hráč mohl začít nudit. Optimálně je nastavena také obtížnost. Zatímco s jedním či dvěma nepřáteli si v mnoha bojových uměních zdatný Batman poradí hravě, vrazit do místnosti okupované větší ozbrojenou skupinkou je hazard se životem.

A protože zorientovat se v potemnělých chodbách blázince není nic snadného, přichází na řadu jedna z nejstylovějších Batmanových vychytávek, které v Batman: Arkham Asylum najdeme, detektivní mód. Ten vám pomůže nalézt vhodnou skrýš (například obligátní sochy či chrliče, ale třeba i poklop v podlaze či temný kout místnosti), z jejíhož bezpečí můžete tiše vpadnout nepříteli do zad, ale navíc umožňuje vidět skrze zdi a detekovat ozbrojené i neozbrojené zločince, skryté ve vedlejší místnosti. A buďte si jisti, že bez této vychytávky se neobejdete.

Stejně potřebný je i mód pro vyšetřování. Batman se totiž ve hře, stejně jako ve filmech či komiksech, pokouší sbírat stopy a důkazy, jako nedopalky cigaret, krev nebo otisky prstů. Tyto vodítka jsou někdy skryty tak dobře, že se bez pomůcky, která jasně ohraničí místnost či zeď, kde stopu najdete, zkrátka nehnete z místa. Analýza každé jednotlivé stopy vás posunuje dopředu v rozmotávání příběhu a dává hráči pocit, že se děje hry skutečně bezprostředně účastní.

Jak jsem zmínil v úvodu, Batman by nebyl tím, čím je, bez bohatého arsenálu více či méně podivných zbraní a „udělátek“. Zde také nechybí nic z toho, co zná každý fanoušek série, snad až na Batmobil, který by uvnitř budovy asi příliš využití nenašel. Ovšem o vrhacího netopýra, vystřelovací kotvu, detektor alarmu či plastickou trhavinu k ničení zdi samozřejmě nepřijdete. Všechno vybavení se dá skvěle kombinovat a volba konkrétní zbraně vyžaduje dávku přemýšlení, což Batman: Arkham Asylum ještě přidává na reálnosti.

Kromě likvidace z dálky si užijete i kontaktní souboje, pro které je připravena řada komb. Zpestření v podobě bossů, kteří vyžadují pečlivěji naplánovanou taktiku, velice potěší a jsou opravdu zábavné. Navíc se na Batmana kličkujícího a kopajícího do všeho kolem sebe velmi dobře dívá, grafika Batman: Arkham Asylum je opravdu na výši a skoro připomíná film.

Do hry se podařilo tvůrcům úspěšně zakomponovat i systém vylepšování postavy, zábavné dialogy a promyšlené hádanky, které k Batmanovi patří. Batman: Arkham Asylum je zkrátka hra, které propadnete.

Batman: Arkham Asylum v eshopu TopHry.eu

• Batman: Arkham Asylum (PC)
• Batman: Arkham Asylum (PS3)
• Batman: Arkham Asylum (XBOX360)
• Batman: Arkham Asylum Collectors (PS3)