Mass Effect způsobil malou RPG mánii, protože po několika letech „sucha“, kdy se čekalo na kvalitní a originální japonské RPG, přišla vzpruha tohoto žánru ze západu. A o tom, že Mass Effect nebyl ani náhodou krokem vedle, svědčí nejen skvělé recenze, ale i prodeje. A co je na tom všem nejlepší? Že Mass Effect byl od začátku koncipován jako trilogie.

Naprosto jedinečný, dosud neviděný herní zážitek, který je až neuvěřitelně komplexní, impresivní a myšlenkově o mnoho hlubší, než jsme u průměrných her zvyklý. Zabaví na desítky hodin a donutí hráče přemýšlet nad tím, co vlastně dělá – a to se tak často nestává. O dokonalém zpracování od grafiky po dubbing se snad není třeba ani zmiňovat. Mass Effect II.

Mass Effect II tedy není žádnou „ždímačkou peněz“, parazitující na známém jméně. Naopak, učebnicovější provázanost dvou titulů byste hledali marně. Mass Effect II jednoznačně upřednostňuje ty z vás, kteří úspěšně dohráli první díl. Vaše konání v původní hře má totiž přímý dopad na to, co se bude odehrávat ve dvojce. Tedy alespoň pokud se rozhodnete importovat uloženou pozici z jedničky. Pokud ovšem máte tu možnost, rozhodně ji využijte, budete šokováni tím, jak neskutečně plynule na sebe obě hry navazují.

Pokud jste si náhodou nechali jedničku ujít (což je skutečně velká chyba), pojďme se podívat, co že to vlastně ten Mass Effect je. Ve zkratce jde o hru, která splňuje všechna kritéria k tomu, aby byla přijata na pomyslný Olymp RPG žánru (a vlastně všech žánrů, ale o tom až dále) – vývojáři dokázali vytvořit komplexní (a komplikovaný) vesmír, do nějž umístili do hloubky propracované postavy různých ras, jejichž příběh s brilancí hodnou mistrů svého oboru (což bezpochyby BioWare jsou) předkládají po malých soustech lačným hráčům. A zdaleka ještě nejsou u konce, ba naopak. Pokud jste si mysleli, že temný vesmír, zkoumaný vámi a vašimi dvěma spoluhráči, jehož prozkoumávání zahajujete z vesmírné lodi Citadella, nemůže být zvrácenější a temnější, tak jste se hluboce mýlili. BioWare jako by se inspirovali sami u sebe a v duchu svého geniálního díla Dragon Age: Origins se rozhodly pojmout Mass Effect II ještě dospěleji, temněji a vážněji. Pokud se vám zdály postavy propracované lépe, než v kdejakém románu, budete překvapeni tím, že nyní je poznáte ještě hlouběji.

Přesto se nemusíte bát, že vás bude Mass Effect II nudit sáhodlouhými dialogy. Výprava je jednou z nejsilnějších stránek vývojářů z BioWare, což ostatně dokazují i jejich další projekty. Mass Effect II je navíc o poznání akčnější než jednička a příběh je hráči podáván doslova na stříbrném podnosu v průběhu strhující zábavy. Díky vylepšené umělé inteligenci se v akci můžete plně spolehnout na taktické schopnosti svých počítačem řízených spoluhráčů a soustředit se jen a pouze na svou postavu. Díky velmi dobře zvládnutému systému udělování rozkazů si na začátku každé přestřelky rychle ujasníte strategii a pak už se můžete po hlavě vrhnout do akce.

Zde je nutné vyzdvihnout kvalitně zpracovanému krycímu a mířícímu asistentu, čeká vás tak mimo jiné efektní ustřelování končetin. Na okamžik ještě zpět k týmové strategii – hledání vhodných parťáků do boje je zasvěcena velká část Mass Effect II a na správně sestaveném týmu závisí přežití jednotlivce i celé skupinky. K dispozici jsou vám nejen klasické zbraně, ale i takzvané biotické schopnosti, což je jakási tajemství zbavená magie, jež příjemně zpestřuje boje i postup lokacemi.

Možnosti pilování strategie jsou tak opravdu široké a navíc nelze proti každému protivníku použít stejnou taktiku. Zkrátka, akce je v této primárně dialogové hře zvládnuta naprosto bravurně, snad lépe než v některý rádoby nadupaných akčních řežích.

Přesto jde jen o jednu z komponent této mimořádně komplexní a složité hry. V Mass Effect II máte takřka neomezené možnosti a pocit svobody, který ve vás vyvolá možnost svévolně cestovat galaxií, je snad ještě mocnější než u pravděpodobně nejznámějšího „simulátoru života“, série GTA. Pokud se totiž o některém titulu dá s čistým svědomím říci, že jde o naprosto nelineární hru, je to bezesporu Mass Effect II. Rozhodnutí, zda se povezete po povrchu hlavní dějové linie, nebo pečlivě prolezete každý sebešpinavější kout zkorumpovaného světa, nechávají tvůrci zcela a jen na hráči, což se hned tak nevidí.

Co ale vyvolá ještě větší úžas je fakt, že vy to skutečně budete dělat. Skutečně budete dychtivě zkoumat vše, co vám hra nabídne, abyste vytěžili z herního zážitku naprosté maximum. Všechny úkoly, od těch hlavních až po ty nejdrobnější jsou malými střípky příběhové skládanky, která působí jako magnet a nedá vám spát.

Tvůrci si zkrátka s vámi hrají a to s takovou lehkostí, že si to mnohokrát ani neuvědomíte. Mimo jiné taky díky tomu, jak uvěřitelně Mass Effect II působí. A není to jen zásluhou perfektní a osobité grafiky, která do detailu zpracovává gigantický herní svět. Taktéž animace postav jsou na úrovni hraného filmu, což se dá bezezbytku prohlásit i o skvělé muzice Jack Walla, která nejen že se s mistrovskou přesností přizpůsobuje situaci (což je u takto komplikované hry opravdu výkon hodný poklony), ale naprosto dokonale vystihuje nekonečnou hloubku a nešťastnou situaci vesmíru, v němž poletujete.

Ostatně na dokonalé řemeslné zpracování, od enginu po dubbing postav, jsme u této značky. Co říci závěrem? Mass Effect II je rozhodně přelomovou hrou, která se stane jednou z ikon herního světa této dekády. A pokud půjde třetí kvalitativně vzhůru v nastaveném tempu… no, pak se máme skutečně na co těšit.

Mass Effect II v eshopu TopHry.eu

• Mass Effect II (PC)
• Mass Effect II (XBOX360)

Battlefield: Bad Company II potvrzuje svou pozici mezi předními hráči na trhu akčních válečných her z pohledu první osoby. Moderní grafika, perfektní ozvučení a především tradičně výborná hratelnost a neuvěřitelná návykovost, prostě Battlefield, jak má být.

Série Battlefield byla vždy především multiplayerovou hrou, které chyběl byť jen nepatrný náznak nějakého příběhu. Dokonce i ve hře pro jednoho hráče, která byla v podstatě jen multiplayerem s počítačem řízenými spoluhráči. Nikomu to ovšem nevadilo, protože divoké přestřelky statisíců hráčů z celého světa je prostě něco, co zabaví každého milovníka akce na desítky, stovky hodin. Toto mínění ovšem poněkud podkopal Battlefield s podtitulem Bad Company, které se rozhodl vnést do série trochu toho příběhu a přivést tak ke hře i hráče, pro které není multiplayer úplně primární. Přitom však Bad Company neztrácela nic z toho, co si fanoušci série Battlefield oblíbili.

Není proto divu, že se tato odnož série dočkala pokračování, nazvaného prostě Battlefield: Bad Company II. Ta se drží ideálu staršího sourozence a opět nabízí propracovanou (v rámci žánru, samozřejmě) kampaň pro jednoho hráče. Čeká na vás celkem třináct misí, během nichž se podíváte do různých koutů světa, díky čemuž nehrozí stereotyp z herního prostředí. Zasněžené hory v kontrastu k rozpálené poušti, prales kontra velkoměsto – Battlefield: Bad Company II se zkrátka snaží hráče zaujmout a velmi dobře se mu to daří. Výslednému dojmu hodně dodávají skvěle zpracované postavy, které spolu nenuceně hovoří, během akce nejdou pro trefnou hlášku daleko a prostě se chovají tak, jak se to od nich čeká. Osobitý výtvarný a vypravěčský styl, známý z předešlých dílů série, nechybí ani v Battlefield: Bad Company II, což potěší jak znalce ostatních dílů Battlefield, tak úplné nováčky. Je na něm totiž znát dlouholetá zkušenost, která jej vybrousila až k úplné dokonalosti a dělá z Battlefield: Bad Company II to, čím je.

Přesto hra umí stále překvapit, první mise, odehrávající se za druhé světové války, vás poněkud vyvede z míry. Přestože má zásadní vliv na pochopení zápletky kampaně, která se točí okolo Japonska, pokoušejícího se odpovědět na jaderný útok ze strany Spojených států tajnou superzbraní, zbytek příběhu se odehrává v pro Battlefield typickém období žhavé současnosti. Nejste tedy ochuzeni o žádnou z high-tech vychytávek ani moderních bojových vozidel, s jejichž pomocí se budete přesouvat mezi mnoha bojišti.

Třináct misí singleplayeru je sice velice zábavných a chytlavých (mnozí z vás si je určitě projdou vícekrát, už jen kvůli možnosti zvolit rozdílnou cestu, tedy čelit rozdílným překážkám), ale přece jen hlavní devizou Battlefield: Bad Company II je multiplayer. Teprve když se připojíte do hry k ostatním živým hráčům, nastane to pravé peklo.

Teprve zde ukáže Battlefield: Bad Company II, co vše dovede. Najednou budete mít potřebu ždímat fyzikální engine, díky němuž si není před vaším raketometem žádná zeď jistá (natož pak protivník, který se za ní krčí). Devastace okolí v brutálním tanku je opravdovým požitkem, stejně jako následná devastace samotného tanku příruční C4. Nabídka všemožných bojových prostředků, pozemních, vzdušných a dokonce i plavidel, je prostě skvělá a významně zpestřuje bitevní vřavu. Každé z nich je navíc použitelné jen v určité situaci, což činí hru ještě realističtější.

Také zbraňový repertoár je na tradičně vynikající úrovni a na bitevním poli má každý hráč svou roli, podle níž je také vyzbrojen. Tento lety prověřený koncept je „továrním znakem“ série a nikoho nepřekvapí. Pochvalu zaslouží povedený, a zároveň nevtíravý (což je opravdu netypická kombinace) motivační systém, kdy si za nasbírané body odemykáte další zbraně, výbavu a další bonusy.

Velkou pochvalu zaslouží grafická stránka hry, kdy tvůrci vsadili zejména na velice jemné textury, detailně propracovaná vozidla i zbraně, živě působící pohyby postav a v neposlední řadě spoustu hezkých efektů. Jedná se jak o sloupce kouře po výbuchu, tak téměř fotorealistické zobrazení světla a stínu a spousta dalších prvků, které dnešní hráči nekompromisně vyžadují. Co ovšem naprosto ohromí, je ozvučení Battlefield: Bad Company II. Bitevní pole působí jako skutečné a zvuk si vychutnáte zejména s prostorovými reproduktory nebo sluchátky. Celkově je Battlefield: Bad Company II velice dobře zpracovanou hrou, ovšem zůstává především skvěle hratelnou a skutečně návykovou akcí.

h2>Battlefield: Bad Company II v eshopu TopHry.eu

• Battlefield: Bad Company II (PC)
• Battlefield: Bad Company II (PS3)
• Battlefield: Bad Company II (XBOX360)

Perfektní hratelnost, množství vtipných a promyšlených detailů, rozmanité způsoby likvidace protivníků, moc povedená grafika a samozřejmě netuctový koncept kooperační akce dělají z Army of Two II: The 40th Day to, co je. Skvělou hru!

Původní Army of Two vzbudila rozruch ještě před svým vydáním, protože její tvůrci od počátku proklamovali, že půjde o kooperativní akci a těch je mezi dnešními hrami skutečně pomálu. V podstatě si dnes můžete vybrat mezi singleplayerem a nebo multiplayerem, avšak ani v jednom režimu si skutečné kooperace příliš neužijete. Multiplayerové akce jsou totiž v drtivé většině koncipovány jako týmové a na spolupráci dvou jedinců v nich nebývá prostor, přestože tato herní taktika má bezesporu své kouzlo. Jednou ze světlých výjimek je výborná hra Keane and Lynch a samozřejmě také Army of Two II s podtitulem The 40th Day.

Zatímco v prvním Army of Two jste se podívali snad do všech koutů světa (tedy přinejmenším do těch, kde bylo potřeba radikálně řešit nastalou situaci), v Army of Two II: The 40th Day vás žádné cestování nečeká. Celá kampaň se odehrává v exotickém a krásném Čínském městě Šanghaji. Tedy teď už spíše jen exotickém, protože krásným město dlouho nezůstane. Naopak, po vašem příjezdu už z něj zbývají pouze doutnající trosky a na první pohled je vidět, že si někdo dal pořádnou práci s tím, aby zde nezůstal kámen na kameni. A vy máte v roli jednoho z dvojice Salem-Rios, svalnatých pořízků, kteří si už spolu prošli nejednou bitvou, za úkol přijít na to, kdo za útokem stojí.

Přestože se ruiny města zdají na první pohled poněkud monotónní, oblíbí si je zejména příznivci taktičtějšího způsobu boje, neboť v Army of Two II: The 40th Day se v jako jedné z mála her dají najít skutečně logicky umístěná a uvěřitelná místa ke krytí. Je sice fakt, že pro tvůrce asi nebyl velký problém tato útočiště do rozstřílených ulic zakomponovat, nicméně to nic neubírá faktu, že máte při hraní dobrý pocit ze skutečně reálně působícího prostředí. A to neplatí jen o troskách betonu, ale i o uspořádání města (teď tedy spíše o uspořádání zbytků jeho základů). Ovšem nese to s sebou i jeden poměrně velký problém – nepřítel, o němž prakticky nic nevíte, vás rozhodně nehodlá nechat projít jen tak a na poměrně volném prostranství jste velmi snadnými cíli jeho dost brutálních zbraní. A ocitnout se pod palbou protitankových raket skutečně není žádný med.

Naštěstí ani jeden z obou hrdinů není žádný zelenáč a s podobnými situacemi si dvojice herních postav poradí poměrně lehce. Opravdu skvělý kooperační systém z jedničky se v Army of Two II: The 40th Day nijak výrazně nezměnil, což je ovšem dobře. I v druhém díle Army of Two se s živým kolegou můžete spojit buď online, nebo si hrou projít přes vertikálně rozdělený monitor (přestože toto řešení nevypadá jako nejšťastnější, je až překvapivě funkční, zejména u monitorů s poměrem stran 16:9 či 16:10). Vzájemné krytí, kombinace schopností obou hrdinů a především dvojitá palebná síla se vzhledem k rozsáhlosti a ploše bitevních map velice cení. Takřka geniální a přitom naprosto primitivní je systém přelévání zájmu nepřátel, kdy se postupně celá četa protivníka začne soustředit na aktuálně střílejícího hráče a díky tomu se ten druhý může nepozorován přesunout na vhodnější pozici. Nejenže vám dává prostor pro určité taktizování, ale hodně také přidává na záživnosti větším přestřelkám. Přestože opět nastanou momenty, kdy budete muset postupovat odděleně, většinu herní doby stráví spoluhráči bok po boku, s občasnou asistencí počítačem řízeného vojáka.

Pokud náhodou neseženete vhodného živého parťáka, lze si samozřejmě Army of Two II: The 40th Day vychutnat i po boku počítačem řízeného spoluhráče a v žádném případě se nemusíte bát nějaké frustrace z „tupého“ chování vašeho spolubojovníka. Částečně jej můžete usměrňovat pomocí trojice taktických příkazů, o jeho poloze vás opět informuje sada specifických ikon a navíc je umělá inteligence v této hře na velmi slušné úrovni a v některých lokacích se dokonce může stát, že bude mít váš nehratelný kolega díky „znalosti terénu“ navrch. Zejména se jedná o spletité mapy, mezi něž patří třeba Šanghajská zoologická zahrada či přilehlý park, nebo třeba komplikované zbořeniny velkých nákupních galerií. Zde se při troše invence a hledání dá nalézt vedlejší cesta či zkratka, která může usnadnit průchod lokací nebo umožnit vpád nepříteli do zad, což se zejména při početní převaze dost vyplatí. Army of Two II: The 40th Day logicky tyto malé zlehčováky docela umně maskuje a je klidně možné, že si jich ani nevšimnete.

Pakliže jich však dokážete využít, získáte převahu a možnost naplno prozkoumat všechny možnosti eliminace nepřátel, které jsou v Army of Two II: The 40th Day ještě zábavnější a rozsáhlejší než v jedničce. Pokud narazíte na dvojici stráží, nabízí se logicky možnost dopravit oba současně, známá již z jedničky. Ale dvojka jde mnohem dále a kromě tichého kosení pomocí nových zbraní s tlumičem přináší i možnost ušít na nepřítele boudu. Když jeden ze dvou vojáků vkráčí do středu bitevního pole s rukama nad hlavou a křičí na nepřátele, aby nestříleli, že patří k nim, druhý začne na odkryté protivníky pálit z krytu a kamarád v zádech nepřítele samozřejmě nezůstává pozadu.

A to zdaleka není vše. Pokud narazíte na poflakující se skupinku nepřátel (či na stráž hlídající rukojmí), dostává se vám do rukou další možnost efektní a úsporné likvidace. Díky GPS, již mají oba z dvojice vojáků integrovanou do helmy, zjistíte nejen polohu nepřátel, ale i jejich hodnosti. A k čemu to? Pokud se vám podaří odpravit nebo alespoň znehybnit velitele jednotky (nejvyšší šarži), zbytek dá poslušně ruce vzhůru a pak není nic snazšího, než je popravit nebo svázat. Za osvobozování rukojmích vás samozřejmě čekají příjemné bonusy, mnoho použitelného vybavení se také nachází v hlídaných pancéřovaných bednách. Za peníze z misí svou výzbroj a výstroj dále šperkujete a tím se stáváte stále suverénnějšími pány bojiště. Nabídka doplňků zahrnuje i několik stylových kousků, jako šroubovák, použitelný místo bajonetu.

Graficky je Army of Two II: The 40th Day na výši a ani co se týče celkového provedení hry, není si na co stěžovat. Když k tomu připočteme skvělou hratelnost, která se snad oproti už tak skvělé jedničce ještě zlepšila, množství vtipných detailů a především nevšední zážitek z kooperace na bitevním poli, je jasné, že máme co dělat s titulem, který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co letošní rok v oblasti herních novinek přináší.

Army of Two II: The 40th Day v eshopu TopHry.eu

• Army of Two II: The 40th Day (XBOX360))
• Army of Two II: The 40th Day (PS3)
• Army of Two II: The 40th Day (PSP)

Rychlost vydání Left 4 Dead II je až podezřelá a mnozí z hráčů se obávali, že půjde o jakousi „rychlokvašku“, která se jen snaží vyždímat co nejvíce z popularity původního Left 4 Dead. Chyba, Left 4 Dead II je naprosto regulérní hrou, která si kvalitou v ničem nezadá s jedničkou – co víc, dokonce ji předčí. Přestože zůstal zachován herní princip a hra se hraje velmi podobně jako původní titul, je zde několik podstatných drobností, které v jedničce chyběly a díky nimž je celkový dojem ze hry velice dobrý.

Povedená grafika, propracované lokace a dokonale vychytané chyby jedničky. Skvělá hratelnost, zábava a odreagování pro jednoho i více hráčů. Left 4 Dead II

Opět se tedy setkáme se čtveřicí hrdinů (proto ta čtyřka v názvu), kteří se ocitli v krajině plné zombií a pokud chtějí přežít, nezbývá jim než držet pohromadě a spolupracovat. A právě kooperace postav je hlavní devízou Left 4 Dead II. Přestože je na herním trhu spousta her s dobrým multiplayerem, pořád se jedná jen o souboje jednotlivců nebo týmů, o skutečné kooperativní akci nemůže být ani řeč. To však neplatí pro Left 4 Dead II. Nezáleží na tom, jestli hrajete sám nebo multiplayer, vždy budete hrát ve čtyřech a spolupráce postav vás nemine. Louis, Francis, Zoey a Bill, vaši čtyři hrdinové, totiž velmi rychle pochopili, že mnohonásobnou přesilu zombíků mohou přestát jen tak, že se semknout a budou jeden druhému krýt záda.

A právě tato závislost jednoho na druhém je to, co na Left 4 Dead II baví nejvíce. Při hře pro jednoho hráče převezme ovládání zbylých tří postav počítač a díky skvěle vypilované umělé inteligenci se vaši spolubojovníci chovají opravdu realisticky a v žádném případě nejsou při akci na obtíž, jak tomu bývalo ve starších hrách tohoto typu. Naopak se snaží držet formaci a v případě, že někdo ze skupiny odpadne, okamžitě pomohou. Pomoc je v Left 4 Dead II zajišťována podáním léků proti bolesti, které dočasně doplňují život, a když není zbytí, odtáhne jeden hráč druhého na zádech.

Zůstávat dlouho na jednom místě je totiž opravdu hazard, neboť i když tu kterou část lokace po pár minutách střílení vyčistíte, během chvíle se opět začne plnit oživlými mrtvolami. Jejich množství je skutečně impozantní a tak i přes to, že jsou to skutečně tupí nepřátelé, není snadné probít se až do cíle mise. Navíc mezi řadovými zombíky existuje několik nebezpečnějších, kteří na vás útočí různými odpornými způsoby.

Smoker útočí z úkrytu a jeho zbraní je několikametrový jazyk, který s neomylnou přesností vystřeluje a odtahuje jím své oběti k sobě. Čas, který má zasažená postava k reakci je skutečně velice krátký a pokud se jí nepodaří Smokera odstřelit, musí se spolehnout na pomoc spolubojovníků. Tlustý a rozbředlý Boomer zvrací vysoce toxickou a opravdu nechutnou látku a po své smrti navíc praskne a zbytek svých útrob rozstříkne po okolí. Tank je masa svalů, která dokáže házet metrákovými kusy betonu. A pokud hráč takový zásah schytá, než se probere po dlouhém letu vzduchem, je u něj Tank zase. Tento zombík navíc přežije neskutečné množství zásahů a na jeho likvidaci se musí soustředěnou palbou podílet celá čtyřka. Huntera, nejrychlejšího z nepřátel, spatříte, až když bude příliš pozdě. Skáče na obrovskou vzdálenost, a jakmile trefí svou oběť, začne ji rvát na kusy. Poněkud vymykajícím se nepřítelem je Witch, která se normálně ani nesnaží nikoho z vaší čtyřky zabít. Jen někde sedí a pláče. Ovšem jakmile ji vyrušíte střelbou či světlem z baterky, začne běsnit.

Arzenál, se kterým se budete v Left 4 Dead II probíjet, je poměrně konzervativní, kromě pistole máte k dispozici samopal, brokovnice a odstřelovačku. Pro masovou likvidaci jsou tu granáty a Molotovovy koktejly. Zřejmě nejvtipnější zbraní je tzv. „pípák“, trhavina, která před výbuchem pípá. Tento zvuk zombí neodolatelně přitahuje a ti se pak hrnou přímo k bombě. Každá z postav může nést pouze jednu velkou zbraň a pistoly, takže je opravdu důležité mít dokonalý přehled o tom, čím je kdo z vás vyzbrojen.

Přestože je hra pro jednoho hráče velmi povedená, samozřejmě si kosení zombií nejvíce vychutnáte v multiplayerovém režimu. Ten nabízí krom standardního průchodu kampaní shodného se singleplayerem také zajímavý mód versus, ve kterém stojí vaše čtyřka proti čtyřem hráčů hrajícím za Huntera, Boomera, Smokera a Tanka.

Jedničku si zaslouží zpracování herního prostředí a hlavně modelů zombí, kteří nepůsobí jako jednolitá masa. Mapa je generována podle mnoha parametrů, mezi něž patří i vaše herní úspěšnost, a tak nikdy není dvakrát stejná a díky tomu je Left 4 Dead II skvěle znovuhratelné. Místa, na kterých se kampaň odehrává, jsou sice fiktivní, ale vtipně navržená a libůstky jako propadající se podlaha určitě dojem z prostředí osvěží. Grafika je také velmi povedená a zejména stíny vaší baterky vypadají skutečně hezky. Ozvučení je příjemné a dodává ponurou atmosféru.

Left 4 Dead II v eshopu TopHry.eu

• Left 4 Dead II (PC)
• Left 4 Dead II (XBOX360)

8 hodin singleplayeru a desítky hodin multiplayeru, výborná hratelnost, zběsilá akce a skvělá zábava pro nováčky i profíky s úchvatnou grafikou – Call of Duty: Modern Warfare II

A nyní jsme se dočkali pokračování – Call of Duty: Modern Warfare II. Přestože přímo navazuje na původní Modern Warfare, je tak nějak jiné. Tvůrci se totiž rozhodli trochu překopat žebříček hodnot a dát větší váhu příběhu v herní kampani pro jednoho hráče, která nikdy nebyla nejsilnější stránkou série. Nyní se v roli velitele elitní jednotky Task Force 141 postavíte šéfovi ruského podsvětí, Makarovovi.

Nikdo z vaší strany přesně neví, o co Makarovovi jde a tak je vaše informovanost velmi špatná a prakticky každý tah je sázkou do loterie. Naštěstí je vaše jednotka dostatečně schopná a chová se opravdu rozumně a takticky, což je ostatně u Call of Duty zvykem. Nehrozí, že vám budou vlastní vojáci spíše překážet, často dokonce překvapí vlastní iniciativou a méně zdatné hráče třeba i zachrání před smrtí. Dokáží se vhodně krýt a užívat různé strategie boje.

Posílený příběh dává (na tuto kategorii) slušných 8 hodin hrací doby, což je pro nováčky tak akorát na nacvičení základních skillů. Pak se směle můžou pustit do multiplayerového hraní, které je samozřejmě hlavní devízou Call of Duty: Modern Warfare II a čas u něj strávený se dá měřit na desítky až stovky hodin nekončící zábavy.

Teprve zde prokazuje Call of Duty: Modern Warfare II své kvality a teprve zde také začíná skutečná zběsilá akce. Přestože i zde samozřejmě kralují hráči, kteří u hry tráví převážnou část života (a to opravdu bez nadsázky), nové Call of Duty: Modern Warfare II přináší vítané usnadnění pro začátečníky. Jednak jsou to všemožná zvýhodnění v průběhu hry a potom také pomůcky jako je asistent pro míření. Ostřílení matadoři je samozřejmě ihned deaktivují, méně zkušeným hráčům však jistě přijdou vhod.

Nabídka multiplayerových misí je opravdu pestrá, s kamarády nebo po internetu se můžete dokonce akce zúčastnit jako podpora ze vzduchu, kdy z vrtulníku kosíte nepřátele ohrožující spolubojovníky na zemi. Samozřejmě nechybí klasické týmové mise anebo boje stylu „všichni proti všem“. O to, aby vás multiplayer Call Of Duty: Modern Warfare II hned tak nepřestal bavit, se starají bonusy v podobě neuvěřitelného množství postupně odemykaného obsahu.

Tvůrci navíc tuto obrovskou porci zábavy zabalili do grafického hávu, který na monitorech spíše připomíná vymazlený Hollywoodský kasovní trhák a hra dostala do vínku snad všechny možné grafické efekty. Výsledek je naprosto úchvatný a jen podtrhuje dojem ze skvěle odvedené práce vývojářů. Ozvučení je také, jak jinak, perfektní.

Zkrátka, Call of Duty: Modern Warfare II je více než hodno jména svého předchůdce a jistě má dobře nakročeno k překonání vlastního rekordu v podobě milionů prodaných kopií. Konečně se totiž povedl kompromis a výsledkem je hra, kterou si vychutnají jak začátečníci tak hardcore hráči, a to nejen na PC, ale i na konzolích PS3, XBOX360 a nečekaně také Nintendo WII.

Call of Duty: Modern Warfare II v eshopu TopHry.eu

• Call of Duty: Modern Warfare II (PC)
• Call of Duty: Modern Warfare II Hardened (PS3)
• Call of Duty: Modern Warfare II (PS3)
• Call of Duty: Modern Warfare II Prestige (PS3)
• Call of Duty: Modern Warfare II Hardened (XBOX360)
• Call of Duty: Modern Warfare II (XBOX360)
• Call of Duty: Modern Warfare II Prestige (XBOX360)
• Call of Duty: Modern Warfare II (WII)

Po technické stránce je hra velmi podobná svým předchůdcům, ať už dílu Tomb Raider Anniversary nebo Tomb Raider Legend. Grafický engine se vlastně nezměnil, stejně jako ovládání a inteligence nepřátel. Ovšem změnou je vylepšení soubojů na blízko. Můžete nebo spíše musíte využívat pomůcky v podobě speciálních tláčítek pro různé kopy nebo obranné pozice… Jako vždy, přináší hra také něco nového, tentokrát se jedná hlavně o zrealistčení hry – Mrtví nepřátelé nebudou mizet, kaluže zanechají ve vašich botách morko, stejně jako se zvýší vaše šance na uklouznutí, pokud bude pršet!

Tomb Raider Underworld je povedeným pokračováním herní série, ovšem kromě několika menších změn nepřínáší příliš mnoho nového.

V Underworldu na vás čeká ještě jedno překvapení, bude totiž třeba při hře o něco více přemýšlet a rozhodovat se. „Znáčky a šipečky“ vymizí ze hry a budete mít zase o něco volnější ruku při hraní. A třešnička na závěr, Lara Croftová změnila svůj vzhled – Nechala se ostříhat a místo svého pověstného copu jí uvidíme pouze s culíkem…

Tomb Raider Underworld v e-shopu TOPHRY.EU

• Tomb Raider Underworld (PC)
• Tomb Raider Underworld (PS2)
• Tomb Raider Underworld (PS3)
• Tomb Raider Underworld (XBox360)
• Tomb Raider Underworld (DS)
• Tomb Raider Underworld (Wii)